Autům na CNG fandíme, jsou dostupná, hospodárná a ekologická. Radost z nich ale kazí zákazy vjezdu do garáží. A kazit budou i nadále. Na obzoru jsou změny, ale ne revoluční.

Kolísající ceny benzinu a nafty vracejí do hledáčku mnoha zákazníků plynový pohon. Základní matematika určená nájezdem kilometrů a náklady na palivo vychází příznivěji než v předchozích letech a plnicích stanic přibývá. Překážka v podobě zákazu vjezdu do většiny garáží ale trvá.

Legislativa už nějakou dobu dovoluje stavět garáže tak, aby do nich plynová auta mohla vjet. Proto optimisté včetně nás předpokládali, že u nových budov žádné zákazy vjezdu neuvidíme. Živá stavební aktivita posledních let ale úlevu nepřinesla, do mnoha nových garáží s plynovým pohonem nesmíme. Vydali jsme se hledat příčinu.

Změna za změnou

Nejdříve si ujasněme, jaká legislativa se vlastně změnila. V minulosti nebyly žádné zákazy vjezdu potřeba, protože nařízení stálo přímo ve vyhlášce o silničním provozu. Že s plynovým autem nesmí do garáže, měl vědět samotný řidič. Ani stavební předpisy s ničím takovým nepočítaly, což se týkalo ještě české vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb. V době jejího vydání už ale některé automobilky prosazovaly pohon na CNG, a tak se záhy rozproudila řada jednání, průzkumů a analýz. Na jejich základě byla vyhláška v roce 2011 novelizována a objevily se v ní konkrétní podmínky, které má splňovat garáž určená i pro plynová auta – konkrétně čidla úniku plynu a jimi aktivované havarijní větrání v souladu se souběžně aktualizovanou technickou normou ČSN 73 6058.

Nakonec se změnila i vyhláška č. 341, která se týká přímo nás, řidičů. Zatímco ve znění z roku 2002 zapovídala vozidlům na LPG a CNG všechny garážové objekty, u nichž nebyl vjezd výslovně povolen, z aktualizované verze platné od 1. 1. 2015 toto omezení vypadlo. Tím byla „garážová emancipace“ plynového pohonu formálně završena.

Kdopak nám ji postaví

Příznivce CNG zejména hřála věta, která se ocitla ve zmiňované normě ČSN 73 6058 ve znění z roku 2011: „U všech novostaveb hromadných garáží

s více než 27 parkovacími stáními musí být nejméně 10 % parkovacích stání navrženo tak, aby umožňovalo parkování vozidel na plynná paliva.“ Zní to hezky, jenže jedna věta nestačí. Jak vysvětluje v rozhovoru Michal Valouch z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, vztahy

různých předpisů v právní soustavě jsou složitější. Technická norma nemá účinnost zákona či vyhlášky, pokud na ni některý z těchto vyšších předpisů specifickým způsobem neodkáže. A to se nestalo. Takže i když norma říká, že garáž takto „musí být navržena“, developery a stavaře to k ničemu nezavazuje.

I oni bojují za své zájmy a nelze vyloučit ani to, že si provázání předpisů ohlídali, aby garáže pro plynová auta stavět nemuseli. Leze to do peněz. I když je havarijní větrání navrženo jen na 10 % parkovacích míst, vyžaduje samostatné ventilátory, záložní zdroje energie, tlumení hluku, u vícepatrových objektů vyvedení větrací šachty na střechu. Pokud má ventilace zajistit výměnu vzduchu daného prostoru šestkrát za hodinu,

už přitom nejde o decentní „okap“, který by mohl být vedený po fasádě. Rozměrná šachta musí dovnitř objektu, což znamená, že v každém poschodí

ubírá nejméně metr čtvereční užitné plochy. U velkých obchodních center s garážemi dimenzovanými kolem 800 vozidel znamená požadovaných 10 % míst ještě o hodně větší rozdíly. Přitom v roce 2010, kdy se poslední novelizace předpisů připravovala, jezdily v ČR všeho všudy dva tisíce vozů na CNG, které mohly jen stěží představovat závažný argument.

Lepší zítřky, nikoli včerejšky

Dnes u nás máme takových vozů právě desetkrát tolik, z toho 4000 přibylo jen za poslední rok. Trend jednoznačně posiluje i s tím, jak se do skladby

firemních flotil promítá hysterie kolem dieselů. Od konce roku 2015 je tu navíc Národní plán čisté mobility, v jehož prioritách je zpřístupnění nových

hromadných garáží pro CNG výslovně uvedeno, a třeba pražský magistrát na to připravuje samostatnou vyhlášku. Chvályhodné záměry ale těžko vstoupí v platnost dřív než v roce 2020. A i pak se budou týkat jen nových projektů.

Vzhledem k popsaným technickým požadavkům nikdy nikdo nikoho nedonutí, aby do budovy, která už stojí, nechal havarijní ventilaci zabudovat dodatečně. Kromě rozsáhlých a nesystémových stavebních úprav by to totiž předpokládalo i revizi stavebního povolení, což je za současného stavu úředních procesů zárukou maléru. V posledních dekádách se navíc u mnoha objektů starostlivě počítala každá lžíce bagru, takže stropy garáží mají jen nejnižší povolenou výšku 190 cm. Přídavné potrubí by pak ani nebylo kudy vést.

Lze se setkat i s hlasy, že by se dalo slevit z nároků na požární bezpečnost. Předpokládáme ale, že kdyby k takové úvaze existovaly vážné technické argumenty, za deset let jednání by na ně došlo. Na následujících řádcích proto dáváme slovo právě odborníkům na požární ochranu.

Pozdrav ze starých časů

Dodnes se lze setkat i se zákazovou značkou uvádějící jen zkratku LPG. Znamená to, že s CNG do garáže můžeme? Nikoli, současná legislativa považuje plynná paliva za jednu skupinu, a tu buď celou povolí, nebo celou zakáže. Značka s jedním druhem paliva tam zůstala z minulosti a provozovatel soukromého objektu ji zapomněl vyměnit – na veřejné komunikaci už ji neuvidíte. Totéž bohužel platí o starších garážích v bytových

domech. Třeba i v Německu, kde se podzemní garáže běžně budovaly už v 60. letech. Absence zákazových značek se pak někdy mylně vykládá, že v Německu s CNG „není nikde problém“.

Nepovolený vjezd za zákazovou značku do soukromého parkoviště řeší v ČR strážníci jen na oznámení. Hrozí za to pokuta do 2000 Kč.

Rozhovor s Václavem Vystrčilem z Technického ústavu požární ochrany Praha

Jaký je hlavní důvod zákazu vjezdu plynových vozidel do většiny veřejných hromadných garáží?

Při stavebním řešení garáže se bere ohled především na riziko úniku plynu z vozidla, například netěsnostmi v palivové soustavě. Uniklý plyn by se mohl akumulovat na jiných místech garáže, kde by vytvořil výbušnou atmosféru. Proto v garážích uzpůsobených pro parkování vozidel s plynnými palivy musejí být senzory úniku plynu a výkonnější ventilace.

Je nějaký další důvod obávat se bezpečnosti vozidel na CNG víc než u jiných druhů paliva?

Pokud je vozidlo technicky v pořádku, určitě bych neřekl, že je méně či více bezpečné, ale že bezpečnostní rizika jsou odlišná. I nádrže na benzin a naftu mají svá rizika – dnes bývají nejčastěji plastové, při požáru prohoří a změknou, palivo se rozlije pod vůz, odpaří a za přístupu kyslíku vzplane. Kdyby ve vozidle zůstal zaklíněný pasažér, byl by pro něj tepelný výkon padesáti litrů paliva nejspíš smrtelný. Hasiči ale tyto zákonitosti znají a vědí, jak postupovat.

V čem je odlišný požár vozu na CNG?

Zatímco kapalná paliva musejí nejdříve vytéct a odpařit se, CNG je již v plynné formě a v případě požáru unikající plyn rychle zahoří. Plyn uniká z nádrže skrz bezpečnostní ventil. Vzhledem k tomu, že plyn je v nádržích skladován pod tlakem až 200 barů, uniká vysokou rychlostí, plamen má tedy i jiný tvar. Může vzniknout hořící mrak plynu, ale i směrový plamen.

Při požáru se tedy plyn z nádrží vypouští do ohně?

Ventily jsou navrženy tak, aby plyn bezpečně unikl dřív, než by tlak dosáhl kritické hodnoty. Jinak by mohl nádrž roztrhnout. Nechat plyn postupně

vyhořet znamená nejnižší riziko. Z plné nádrže takový únik trvá kolem čtyř minut, po tu dobu hasiči chrání a chladí okolní předměty, vozidla nebo prvky stavební konstrukce a bezpečnostní riziko se vyčerpá. Kdyby plyn unikal nespálený, mohl by se někde nahromadit a působením požáru prudce zahořet. Musím ale dodat, že vozidla na CNG mají i nádrž na benzin, takže tepelný výkon i rizika jsou vyšší.

Rozhovor s Michalem Valouchem z oddělení stavebně technické prevence, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Stavební norma ČSN 73 6058 už od roku roku 2011 předepisuje, že v garáži nad 27 míst musí být 10% vyhrazeno právě pro vozidla s plynnými palivy. Proč tato místa i v nejnovějších garážích chybějí?

Situace je taková, že to říká pouze norma. A ta není obecně závazná, pokud na ni přímo neodkazuje právní předpis. Náš názor je, že vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění z roku 2011 sice na tuto normu odkazuje, ale pouze v rozsahu specifikace účinného větrání, tedy nezezávazňuje normu jako celek. Pokud se tedy investoři a developeři rozhodnou garáž „plynovým“ vozidlům zpřístupnit, musejí postupovat podle normy, vybavit garáž detektory a havarijním větráním. Ale norma samotná je nenutí k tomu, aby garáž těmto vozidlům zpřístupnili.

Co znamená účinné větrání garáže?

Odvětrání garáží je podle svého účelu členěno na několik typů. Takzvané provozní větrání garáží se navrhuje pro vozidla se všemi druhy pohonu a musí

být v každé hromadné garáži. Nesouvisí s požární bezpečností, ale zajišťuje dodržení přípustných koncentrací škodlivin v ovzduší garáže a splnění hygienických limitů pro pohyb osob. Garáž pro vozidla s pohonem na plynná paliva musí být dále vybavena takzvaným havarijním větráním, které zajišťuje ředění hořlavých látek s nebezpečím výbuchu v garáži tak, aby nebylo dosaženo jejich dolní meze výbušnosti, například při úniku plynu ze

zaparkovaného vozidla. Cílem je zabránit vzniku výbušné koncentrace. Při detekci úniku plynného paliva ze zaparkovaného vozidla musí havarijní větrání v souladu s požadavkem normy zajistit nejméně šestinásobnou výměnu venkovního vzduchu za hodinu ve vyhrazeném úseku garáže nebo v celé garáži, pokud je celá určena pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva.

Je skutečně namístě tolik opatrnosti?

Zastánci plynových vozidel někdy argumentují, že vozidla plní nejpřísnější normy a jezdí na povinné prohlídky, takže úniky plynu jsou téměř vyloučeny. To je dobře, ale auta postupně stárnou a všichni víme, jak se u nás přistupuje k údržbě vozů třeba desetiletých. Tam nelze vyloučit nic.

Navíc pokud v garáži s těmito vozidly vypukne požár, jeho průběh může být vzhledem k tryskovému proudění plamenů z pojistného ventilu tlakové lahve dramaticky odlišný. Velmi rychle jsou zasažena další vozidla v okruhu přibližně patnácti metrů. Několikapatrové hromadné garáže, zejména pak podzemní, jsou přitom pro zásah jednotek požární ochrany i jejich orientaci technicky obtížné, dostat se k ohnisku požáru může trvat dlouho.

Není plamen jako plamen

Hasiči musejí držet krok s vývojem trhu a mít bezpečně zjištěno, jak se která technologie chová. Hasičský záchranný sbor ČR získal řadu zkušeností při experimentu, kdy byla podmínkám požáru vystavena vozidla na benzin, naftu i CNG. Z průběhu hoření vyplývají zajímavé rozdíly. U dieselového auta šlo o simulaci úmyslného žhářství, zapálena byla zadní sedadla politá akcelerantem hoření. Palivová nádrž vzdorovala 42 minut a tepelný výkon naftových výparů pomohl k rozšíření ohně do přední části.

Vůz na CNG technici zapálili dálkovou roznětkou v motorovém prostoru. K perforaci benzinové nádrže došlo po 25 minutách a o čtyři minuty později

tepelné pojistky otevřely bezpečnostní tlakové ventily všech plynových nádrží. Následovala nejintenzivnější fáze požáru s největším přenosem sálavého tepla. Plyn z nádrží vyhořel už po třech minutách, potvrdilo se však, že z bezpečnostních ventilů nádrží uniká extrémně rychle a plameny dosahují dál.

Úkol z fyziky

Proudění z bezpečnostních ventilů plynových nádrží má složité zákonitosti, které mohou průběh požáru významně ovlivnit. Plyn je v nádrži pod tlakem až 200 barů a po otevření ventilů uniká ventily s otvory o průměru 3 mm, což má těžko představitelný následek – dosažení rychlosti zvuku (1 mach). Ministerstvo vnitra iniciovalo výzkumný projekt, který proudění zkoumá nesmírně podrobně včetně dynamických měření na kompletním vozidle i vymontovaných nádržích. Výsledky vědce překvapily. „Ukázalo se, že se kolem nádrží vytvoří vír a ten zezadu auta nasává vzduch, který se mísí pod autem v prostoru nádrží. Celá směs se tlačí dopředu pod řidiče a vytéká ze stran auta,“ vysvětluje Jiří Konfršt u Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Tento scénář potvrdil i experiment s hořícím autem. Plameny sice šlehaly i za automobil, ale dva metry od boku vozidla sálala pětkrát vyšší teplota než ve stejné vzdálenosti za autem.

Přibývá moderních garáží?

Často se píše, že v nových obchodních centrech už CNG do garáží může, protože jsou vybaveny předepsanou ventilací a zabezpečením. To platí třeba o centru Frýda ve Frýdku-Místku nebo Centralu v Kladně. Pražská centra Chodov a Černý Most to řeší jednodušeji: parkuje se na terase, na střeše nebo v otevřených kójích s volně prostupujícím vzduchem. Takové řešení by třeba ve starší zástavbě nebylo možné. V centru Chodov se navíc na střechu dostaneme pouze vnitřní částí garáží, což znamená porušit zákaz vjezdu u závory. Že se s CNG do objektu smí, se dozvíme jen ústně u obsluhy, nebo v provozním řádu.

zdroj : auto.cz

Diskusiu aj o bezpečnosti LPG nájdete na našom Facebooku-klikni

.